Jarní kontrola včelstev

Jaro bývá obdobím plným překvapení. Počasí si s námi hraje a my se už nemůžeme dočkat, až se podíváme, v jakém stavu přezimovaly naše včely. A že si samozřejmě přejeme, aby zimu přečkaly ve zdraví a síle. Zvláště tuhá zima bez teplotních výkyvů je pro včely přívětivá, jelikož pokud jsou na ni dobře připraveny, mají dostatek zásob v podobě pylu a medu, dokáží ji přečkat. Základem je pečovat o matku, její život je během zimy pro včely zásadní. Během zimy se včely semknout do chumáče, ve kterém zahřívají sebe i matku. Teplota uvnitř úlu se pohybuje mezi 20-30°C.  Zimní generace včel musí přežít 6-8 měsíců, což je velmi dlouhá doba oproti letní generaci, ta se totiž upracuje k smrti již během 6-8 týdnů.

Včelaři po zimě kontrolují matku, zda optimálně ploduje, zda mají včely stále dostatek zásob a jestli je včelstvo dostatečné silné, nebo bude potřeba provést spojení včelstev.

A proč je slabá zima pro včely vlastně nebezpečná? Včely začínají při zimním slunovratu plodovat, což jim bere energii, i zásoby. Čím se během zimy více oteplí, tím včely plodování uspíší, a tím více energie a zásob potřebují. V případě změny počasí na opětovnou tuhou zimu již včelám nemusí zbýt síly na další chladné období. A jsme opět u matky. Pro plodování je nutné, aby včelstvo mělo zdravou a silnou matku. Pokud by matka zimu nepřežila, včely by si musely poradit bez ní, což je velmi komplikované. Během zimy navíc nejsou v úlech trubci, takže i kdyby si včely matku vytvořily, matka nemůže odletět na snubní prolet, neměla by se totiž s kým pářit. Jelikož teprve ta matka, která se vrátí z úspěšného snubního proletu, začíná klást vajíčka. Velmi nebezpečné je také prudké ochlazení již v době květu. Včelstva se dostanou do nerovnováhy, nervozity, matka může začít méně klást a včelstvo je ohroženo na životě. V jarních měsících je v úle navíc mnoho plodu, který již včely nedokážou ohřát, a není neobvyklé, kdy včely tento plod doslova vyhazují z úlu.